Další vzácný interiér Adolfa Loose se otevírá veřejnosti

23.09.

Bývalý byt inženýra Viléma Krause v Bendově ulici 10, který navrhl světově uznávaný architekt Adolf Loos, je po roční rekonstrukci připraven k turistickému a kulturnímu využití. Představitelé města a pozvaní hosté jej uvidí při slavnostním otevření 23. září, veřejnost jej poprvé bude moci navštívit 28. října v rámci celoměstských oslav vzniku republiky. Město Plzeň tak nyní prostřednictvím organizace Plzeň – Turismus nabízí k prohlídkám a komorním kulturním akcím nejen Loosův interiér na Klatovské třídě 12, ale nově také krásný prvorepublikový byt v Bendově ulici s unikátními loosovskými prvky v salonu, jídelně a ložnici - vzácnými mramorovými obklady, protilehlými zrcadlovými stěnami a komfortně řešeným vestavěným nábytkem.

O postupnou revitalizaci Loosových interiérů se snaží město několik let. V letošním roce již byl slavnostně otevřen kompletně zrekonstruovaný interiér na Klatovské 12. „Dílo Adolfa Loose v Plzni je cenné především z pohledu kulturně-historického. Je to v rámci dějin architektury našeho města mimořádná záležitost, která má mezinárodní význam,“ říká primátor Martin Baxa a dodává, že primární povinností města je toto dílo chránit a současně jej také zpřístupnit jeho obyvatelům a návštěvníkům.

„Naším cílem je, aby se návštěvníci seznámili s řešením bytových interiérů, které bylo na svou dobu neuvěřitelně novátorské a moderní. Zároveň chceme upozornit na složité osudy rodin, které tyto byty obývaly. Loosovy interiéry jsou nejen odrazem doby, ve které vznikly. Příběhy jejich obyvatel zároveň dokumentují historické události druhé světové války a následně i komunistického režimu,“ vysvětluje Zuzana Koubíková, ředitelka organizace Plzeň – TURISMUS, a doplňuje: „Nedávno prohlídka Loosových interiérů udělala velký dojem na účastníky mezinárodní konference prestižní organizace AIEST, která má poradní hlas v rámci UNESCA. Přední světoví odborníci na cestovní ruch hodnotili jejich turistický potenciál velice pozitivně.“

Stavební práce byly započaty v červenci 2013. „Postupně došlo k odstranění nepůvodních prvků, vybudování nových instalací a stavebních součástí, zejména ve vstupní hale a zázemí bytu. Následně bylo přistoupeno k rehabilitaci prostorů jídelny, obývacího pokoje a ložnice s interiéry od Adolfa Loose. Veškeré práce na rekonstrukci bytu byly dokončeny v srpnu letošního roku.,“ vysvětluje Jan Souček z Bytového odboru Magistrátu města Plzně.

V rámci projektu obnovy interiéru v Bendově 10 se řešilo nejen otevření expozice veřejnosti.
V reprezentativní části bytu vznikl prostor vhodný pro pořádání komorních kulturních a společenských akcí, ve zbývající části bytu byl vybudován funkční kancelářský prostor menšího rozsahu a zázemí pro catering. Rekonstrukci provedla firma AVERS, spol. s r.o. podle projektové dokumentace a pod odborným dohledem architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Celkové náklady na rekonstrukci, včetně vypracování projektu, činily 7,2 milionu korun. Město navíc investovalo 800 tisíc korun do úprav části společných prostor domu, kde se Loosův interiér nachází. Došlo především k úpravě spodního parteru a schodiště.

Rekonstrukce nezahrnovala celou původní rozlohu bytu manželů Krausových. V minulosti byl rozdělen na dva, jeden čas dokonce tři byty. Dnes je opravená ta nejdůležitější část s dochovaným Loosovým interiérem, stále však chybí připojit dříve oddělené prostory. Pak bude možné nejen prezentovat byt v původní rozloze, ale především to umožní mnohem komfortnější a variabilnější využívání celého prostoru pro kulturní a společenské akce.

Na průběhu rekonstrukce bytu se aktivně podíleli také památkáři, přičemž byl vždy uvážlivě hledán způsob, který by ladil s celkovou harmonií bytu. „Velice pečlivě byly například vybírány barvy do celého prostoru a pro jednotlivé součásti bytu. Debaty jsme vedli třeba o obnově původní tapety, jejíž zbytky byly v průběhu rekonstrukce objeveny,“ říká Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu.

Nejhodnotnější částí bytu je salon propojený s jídelnou. Proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí efekt tzv. nekonečné enfilády, tedy donekonečna znásobeného odrazu. Hlavní stěnu obývacího pokoje zdobí krb. Místnost je obložena bílo-zeleným mramorem, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Celek působí až magickým dojmem.  Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s vestavěným toaletním stolkem a řadou detailů, jako jsou věšáky na klobouky, dělené zásuvky či držák na ramínka. „Pro Loosův rukopis je typický maximální důraz na promyšlenou vnitřní dispozici tak, aby se rodině v bytě dobře žilo, odmítnutí umělého dekorativismu a jeho nahrazení kvalitními přírodními materiály, které jsou zdobné samy o sobě,“ připomíná Karel Zoch.

Byt Viléma a Gertrudy Krausových v Bendově 10 je určen k plnému turistickému využití. Zároveň si jej zájemci mohou pronajmout pro pořádání kulturních a společenských akcí. Do své správy jej v září převzala příspěvková organizace Plzeň – TURISMUS, která zde již nyní zajišťuje komentované prohlídky pro skupiny na objednávku. „V turistické sezóně 2015 plánujeme zahájit prohlídky Loosových interiérů i pro individuální návštěvníky. Obě Loosovy realizace v majetku města, tedy Bendova 10 a Klatovská 12, budou důležitou součástí prohlídkové trasy doplněné ještě o interiéry v domě Brummelových v Husově 58 a případně i o prohlídky v části domu na Klatovské třídě 110, kterou spravuje Západočeská galerie,“ uvádí Zuzana Koubíková, ředitelka Plzeň – TURISMUS. 

Architekt Adolf Loos (1870-1933) v Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami zde působil prakticky až do své smrti v roce 1933. Pocházela odtud i jeho poslední manželka, fotografka Klára Becková. Právě v Plzni našel kultivované klienty, kteří byli často zároveň zákazníky nebo spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa - Müller, pro niž byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí. V Plzni Adolf Loos  realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a dalších třináct bytových interiérů. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v  kontextu celé evropské architektury 20. století.

Interiér bytu Viléma a Gertrudy Krausových v Bendově ulici 10 patří k nejkrásnějším plzeňským bytovým realizacím Adolfa Loose. Interiér vznikl pro potřeby chemického odborníka Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930 – 1931. Na konci 30. let postihl rodinu pohnutý osud, podobně jako většinu ostatních vlastníků plzeňských bytů realizovaných Loosem. Vilém odešel v roce 1939 do Anglie, aby zde připravil nové zázemí pro rodinu. Jeho žena a děti však už nestačily emigrovat a zahynuly ve vyhlazovacích táborech. Dům zabavili Němci, od roku 1954 byl v národní správě. Od státu jej Plzeň získala v roce 1994.