Loosovy interiéry

S novou turistickou sezonou nabízí město Plzeň další z turistických lákadel – komentované prohlídky bytových interiérů od světově proslulého architekta Adolfa Loose. Tři z více než desítky unikátních prací, které v Plzni vznikly na základě Loosova návrhu, je od dubna možné obdivovat  každý čtvrtek, sobotu a neděli. Prohlídkové trasy návštěvníky zavedou do bývalého bytu manželů Krausových v Bendově 10, salonu a jídelny v někdejším bytě doktora Vogla na Klatovské 12 a do prostorného dvougeneračního apartmá Brummelova domu v Husově 58, jehož rekonstrukce byla dokončena před několika týdny.

V posledních dvou letech nechalo město Plzeň postupně zrekonstruovat interiéry v Klatovské 12 a Bendově 10, které má ve svém majetku. Veřejnosti však byly doposud přístupné pouze v omezeném režimu, a to jen dvakrát ročně. Od podzimu zde městská příspěvková organizace Plzeň – TURISMUS, jež má oba objekty ve správě, pořádá komentované prohlídky pro předem objednané skupiny. 

Prohlídková trasa

Od dubna si návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů. První je zavede do dvougeneračního apartmá v Brummelově domě v Husově 58. V rámci druhého navštíví ložnici a salon s jídelnou v bývalém bytě manželů Krausových v Bendově 10 a salon s jídelnou v někdejším bytě doktora Vogla na Klatovské 12.

Komentované prohlídky se budou konat každý čtvrtek, sobotu a neděli několikrát denně. Vstupenky je možné si zakoupit předem v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky. Další z možností bude od pondělí 30. března nákup přes internet prostřednictvím online rezervačního systému přístupného přes web www.visitplzen.eu

Za prohlídku Brummelova domu dospělí zaplatí 240 korun. Snížené vstupné stojí 150 korun.  Zbylé dva interiéry je možné navštívit v rámci jednoho prohlídkového okruhu za 180, respektive 120 korun.

  • Prohlídka Loosových interiérů (Bendova 10 a Klatovská 12)

V bývalém bytě rodiny Krausových v Bendově 10 je k vidění nádherný salon a jídelna s protilehlými zrcadlovými stěnami, které vytvářejí dojem nekonečného prostoru.  Místnosti obložené tmavě zeleným žilkovaným mramorem působí až magickým dojmem. Návštěvníci se také podívají do prakticky vybavené ložnice s původními vestavěnými skříněmi a toaletním stolkem.
Poté se průvodcem vypravíte jen o necelých 400 m na Klatovskou třídu 12, kde se podíváte do dvou místností dochovaných z původního bytu doktora Josefa Vogla.  Zde uvidíte salon s jídelnou s vestavěným nábytkem, dřevěnými a traventinovými obklady stěn či travertinovým. Místnosti byly po rekonstrukci vybaveny přesnými replikami původního nábytku, snadno tak získáte představu o tom, jak se zde Voglovým tehdy žilo.

  • Brummelův dům

Zrestaurovaný interiér Brummelova domu, který vlastní soukromý majitel, se návštěvníkům po náročné rekonstrukci otevírá úplně poprvé. Restaurátorské práce na několika místnostech byly dokončeny teprve před několika týdny.
Na otázku, proč se rozhodl zpřístupnit veřejnosti soukromý majetek s cenným Loosovým interiérem, odpovídá synovec původních majitelů a zároveň současný vlastník Michal Brummel: „Zásadním podnětem  byla návštěva rekonstruované Müllerovy vily v roce 2001, která byla Loosem stavěna ve stejné době jako dům v Husově ulici a za  spolupráce obou investorů, kteří se dobře znali. Uvědomil jsem si tehdy poprvé veliký kulturně-historický význam interiéru a navázal spolupráci s kurátorkou vily Marií Szadkowskou a uznávanými restaurátory. V průběhu restaurátorských prací se stále zřetelněji ukazovalo, že využití interiéru pro účely bydlení již neodpovídá současnému životnímu stylu a komerční využití při zachování cenného Loosova interiérů je rovněž problematické. Zpřístupnění pro odborníky a veřejnost je proto jediným logickým využitím. Mé rozhodnutí podpořil neobyčejně kladný přístup a podpora plzeňského magistrátu a jeho památkového odboru.
Na základě přání majitelů domu Jana a Jany Brummelových byl původně jednopatrový dům se sedlovou střechou a historizujícím průčelím podle projektu architekta Adolfa Loose přestaven v letech 1927-1929. Došlo ke stavební úpravě fasády na jednoduchou, hladkou. Dostavena byla nová část domu, v 1. patře následně vznikalo pět místností. Právě interiér prvního patra Loos řešil dvougeneračně. Obývací pokoj, jídelna a ložnice, umístěné v novostavbě, měly sloužit manželům Janu a Janě Brummelovým, salon a dámský pokoj v původní části domu, byly určeny pro matku Jany Brummelové, paní Hedviku Liebsteinovou.
Prostorová skladba domu je řešena enfiládou, která probíhá čtyřmi společenskými místnostmi a vyúsťuje čtyřdílnými dveřmi na prostornou terasu. Architektonická dispozice a zařízení jednotlivých místností vychází z jejich celkové a detailní funkční diferenciace, respektující život rodiny v domě.
Podobně jako ostatní z bytových interiérů navržených Adolfem Loosem i  Brummelův dům měl složitý osud. Majetkem rodiny byl do roku 1940, kdy přešel do správy německých okupačních úřadů. Po roce 1945 byl dům vrácen původnímu majiteli a zůstal v majetku rodiny do roku 1962, kdy přešel do vlastnictví státu na základě vynuceného darování. V roce 1969 byl interiér vyhlášen kulturní památkou a v roce 1986 byl přestavěn pro potřeby Klubu architektů. Projekt odpovídal tehdejším představám a materiálním možnostem investora a v mnoha případech necitlivě zasáhl do původního Loosova pojetí.
Po navrácení domu rodině v roce 1991 byl proto v roce 2001 profesorem Václavem Girsou a architektem Miloslavem Hanzlem zpracován projekt, jehož cílem bylo zrestaurování domu do původní podoby. Restaurátorské práce byly dokončeny v roce 2015. Rekonstrukce probíhala za významné podpory Magistrátu města Plzně, Plzeňského kraje a Ministerstva kultury ČR. 

  • Díky Plzeňskému architektonickému manuálu (PAM) se můžete vydat po stopách Adolfa Loose skrze ulice Plzně. Více informací najdete zde.